[digibiz] Na VŠE vzniklo MBA datové studium, jediné v Evropě. Poptávka po datově vzdělaných lidech převyšuje naše kapacity nejméně čtyřikrát, říká jeho garant Ota Novotný

Začali se nám ozývat manažeři z firem i naši vlastní absolventi, že by si chtěli doplnit datové vzdělání, vysvětluje vznik MBA datového studia jeho garant Ota Novotný. Jen když budeme datům rozumět, nebudeme se jich bát. A musíme umět rozpoznat jejich zneužití, dodává.

Rozhovor o tom, že datově vzdělávat by se měli už žáci na základní škole, i o etických pravidlech při práci s daty vznikl v Nové budově VŠE těsně předtím, než byl vyhlášen nouzový stav. Nyní začínáme řešit, nakolik lze data využít pro omezení šíření epidemie Covid-19. A začínají se objevovat i názory, nakolik lze situaci využít (či zneužít) ke sledování lidí pomocí dat. Podle Oty Novotného, garanta MBA datového studia na VŠE, se přestaneme dat bát ve chvíli, kdy pochopíme, jak se zpracovávají. A potom také lépe rozpoznáme možnosti jejich zneužití, dodává jedním dechem.

Proč studium vzniklo?

Měli jsme obrovskou poptávku z praxe, abychom datovou analytiku, kterou učíme v současných studijních programech v užším rozsahu, rozšířili a zvýšili počty lidí, kteří ji absolvovali.

Ta poptávka přichází od koho?

Od firem z praxe, z bank, z telekomunikačních společností, od IT firem a podobně. Za týden je to obvykle poptávka po cca 30 lidech, které by ty firmy bez problému uplacírovaly. Když to spočítáte, i kdyby všichni naši studenti od teď dělali jen datovou analytiku, bude poptávka stále 3-4x vyšší. Formální vzdělávání, které u nás je, zkrátka vychovává vhodné lidi pro oblast datové analytiky.

Které pozice firmám reálně chybí?

Jsou to junior data analytici ve všech úrovních. Firmám chybí jak na klasických pozicích v transakčních a datových skladech, v ETL, analytice nebo reportingu, ale i v data science a prediktivním modelování apod.

Navíc firmám chybí lidé, kteří rozumí datům, a navíc umí interagovat s byznysem, prostě umí obě věci dohromady. A na tom my stavíme. Absolventi našeho MBA studia jsou lidé s dobrým přehledem v oblasti využití dat a datové analytiky pro podnik. Navíc jsou velmi dobří v propojování požadavků mezi IT a byznysem. Takoví lidé na trhu obrovsky chybějí.

Proč otevíráte MBA, když firmy poptávají především juniorní datové pozice?

Poptávka je tak vysoká, že jsme přemýšleli nad tím, jak do byznys analytiky dostat nejen víc studentů, ale i lidí, kteří už pracují. Ti z nich, kteří mají trochu analytické uvažování a k tomu mají výbornou znalost věcné firemní problematiky, by si tak mohli rozšířit svoji kompetenci i o datovou oblast. Postupem času se nám tato hypotéza potvrdila. Vnímáme významnou poptávku lidí z praxe, zejména na manažerských úrovních, kteří si chtějí doplnit datové vzdělání. A naproti tomu lidé nyní pracující na technicko-analytických pozicích si zase chtějí doplnit manažerské vzdělání tak, aby byli v byznysu relevantní a dokázali lépe pomáhat svým klientům.

VŠE MBA program Data & Analytics for Business Management powered by KPMG

První a jediné datově a analyticky orientované MBA ve střední Evropě. Program připravuje studenty na role všestranných profesionálů, kteří jsou schopni propojovat data, analytiku a business do jednoho celku, a díky tomu lépe  řídit inovace a transformaci firem.
Program vznikl ve spolupráci se společností KPMG Česká republika a v programu vystupuje řada odborníků z praxe.

Jací lidé se typově na MBA studium hlásí?

Jsou to dvě skupiny, střední a vyšší management firem, lidé 30 plus. Oborově je to průřez od výrobních firem, přes banky až po konzultační společnosti. Všichni mají obrovský zájem pochopit, jak data a datová analytika může pomoci jejich byznysu, a naučit se to. Má to dva důvody. Buď chtějí být relevantní ve své pozici nebo se chtějí posunout do vyšší nebo zcela jiné pozice, kde využijí datovou analytiku ještě více. To je jedna skupina.

Druhou skupinou jsou datoví analytici, kteří firmám dodávají projekty. Potřebují pochopit, jak lze ty projekty dodávat lépe, jak pomoci být firmám konkurenceschopnější atd.

Interní nebo externí analytici?

Obojí, buď individuální lidi, kteří dělají na sebe, nebo datoví analytici v konkrétní firmě, kteří si chtějí doplnit znalosti. Datová analytika má řadu úrovní. Jedna z nich je samotné řemeslo, umět zpracovávat data, vytvářet analýzy a reporty. Druhou úroveň představuje to, jak to celé uřídit. A poslední úroveň je, jak to nejen celé prodat managementu, ale hlavně jak to dělat tak, aby to firmě opravdu pomohlo.

A co manažeři, kteří potřebují doplnit data? Z jakých oddělení se rekrutují? Z operations, z marketingu, z financí?

Je to skutečně napříč. Aktuální skupina, kterou teď na MBA máme, je hodně průřezová. Jsou to lidé z výroby, HR, auditu, konzultačních služeb, oddělení reportingu a analýz, z interních IT oddělení, zkrátka průřez celou firmou. To nám potvrzuje, že datová dovednost je dnes potřeba pro každou pozici středního managementu.

Firmy poptávají juniorní pozice na práci s daty. Mají i ony potřebu posílat svoje manažery na MBA studium? Nebo jsou to manažeři, kteří se hlásí sami bez podpory firmy?

Protože jsme program vyhlásili loni v dubnu a na přihlášky bylo málo času, tak ⅔ lidí zainvestovaly samy sebe. Jsou to jejich peníze. Třetině program z části nebo plně hradí firma. Já obrovsky oceňuju všechny účastníky, že vzali svoje peníze a šli studovat. Očekávám, že se v novém ročníku firmy budou podílet více, tak půl na půl.

V jedné referenci zaznělo, že jste jediným MBA datovým studiem ve střední Evropě. Jak je možné, že tu při tak vysoké poptávce po datově vzdělaných lidech není adekvátní vzdělání?

Svět průmyslu a svět firem jde dopředu mnohem rychleji než svět vzdělávání. Navíc takové vzdělávání nemůžete dělat bez firemních partnerů, jako je v našem případě především KPMG, ale také Škoda Auto a ČSOB. Tyto společnosti jsou ochotny do toho dedikovat svůj čas a svoje lidi, kteří tam přinesou potřebné know-how. Datovou analytiku, na úrovni mezi správou dat a byznysem, jsme tady vždy učili jenom my, tedy VŠE. Ostatní školy ji učí také zajímavě, ale soustředí se víc na detailní práci s technologiemi a daty než na ten manažerský přesah.

Která z velkých univerzit je vaší inspirací v tom, jak by to mělo fungovat?

Určitě UC Berkeley v Kalifornii, se kterou jsme začali spolupracovat už před 5 lety, i když formální partnerství jsme uzavřeli až loni. Překvapilo mě, jak je jejich koncept, jak tyto věci vyučovat a spolupracovat s firmami, podobný tomu, co děláme my tady.

Nakolik se zdejší MBA blíží tomu americkému?

Americké studium je založené na tom, aby studenti potkali co nejvíce relevantních lidí, se kterými člověk může navázat kontakty, získat inspiraci a učit se. Naše studium se tomu velmi podobá. V jejich executive classes přednáší relevantní lidé. Ti, co studují MBA, dostanou sobě rovného, se kterým si můžou pohovořit o tom, proč do toho šli, co je inspirovalo. I na našem MBA studiu by studenti měli potkat co nejvíce relevantních lidí, od kterých se můžou inspirovat a se kterými můžou udržovat kontakty.

VŠE má nyní datové MBA studium, v září otevírá magisterský a připravuje i bakalářský program. Stačí to? Neměli bychom se jako společnost více datově vzdělávat? Abychom věděli, jak k čemu data použít i jak hlídat jejich zneužití…

Určitě bychom měli zavést práci s daty už na středních školách. Neměli bychom ale vynechávat ani etiku práce s daty. Ta musí být součástí vzdělání. Nejde jen o právní aspekty, to je ta “tvrdá” složka práce s daty, ale jde tu i o “soft” etickou rovinu. Všichni, kdo s daty pracují, by tyto principy měli ctít. Aby se náhodou nepustili za etickou hranici, která je pro každého velmi osobní záležitostí.

Měly by samotné firmy, které pracují s daty, edukovat veřejnost a říkat jí, kde je míra, na které by měli zpozornět?

Nepochybně. Navíc by měly samy tyto etické aspekty zapracovat do svých datových iniciativ. Měl by tam být někdo, kdo se bude na všechny datové projekty dívat i z tohoto úhlu pohledu. Imaginární příklad: banka profiluje klienty z hlediska možnosti jim prodat další návazný úvěr nebo jeho navýšení. Ale měla by mít stanovenou hranici zadlužení každého z klientů, která je pro ni eticky nepřekročitelná, přestože jí algorimtus ukazuje, že by se tomu člověku dal prodat ještě další úvěr.

Víte o někom, kdo s etickými principy takto pracuje?

Ano. Máme na MBA studiu blok, který se věnuje etice. Jedním z přednášejících byl i bývalý ředitel velké telekomunikační firmy. Ten si aspekty etiky uvědomuje a detailně je analyzuje, ale dívá se na ně prakticky.

Kultura práce s daty se zlepšuje. Nedávno medializované případy ukazují, že firmy už s daty nemohou dělat všechno, přestože je to z pohledu práva legální. Promítá se tu zkrátka etická rovina, která by v uvažování firem nikdy neměla chybět.

Myslíte, že bychom měli datovou analytiku učit stejně jako finanční gramotnost a rozpoznání fake news? Aby i děti na základní škole věděly, jak poznat, že někdo zneužívá data?

Určitě, ale také by měly chápat, jak se s daty analyticky pracuje, protože to často spoustu strachů odstraní.

Uvedete příklady?

V pořádku je vše, o čem já vím, jsem s tím srozuměný a chápu, proč se tak děje, a dávám k tomu svolení. Například někdo o sobě bude rád dávat vědět, kudy jezdí, protože za to může mít lepší pojištění auta nebo lepší predikci počasí. Bude vědět, proč to dělá. Na druhou stranu, když někdo bude tajně sledovat, kudy ten člověk jezdí, a začne mu do telefonu posílat reklamy třeba na benzinku, kolem které projíždí a kde je jasné, že ho někdo sleduje, tak už to může být věc, kterou ten člověk nechce. Je to o volbě každého z nás, do čeho se pustí, a do čeho ne. A ta volba by měla být informovaná. Nejen ve smyslu toho, zaškrtněte všechno, ale spíše ve smyslu my ta data budeme používat takto a takto, souhlasíte s tím nebo ne? A vždy musím mít možnost to – nejen v souladu s GDPR – zrušit.

Ota Novotný (48)

Pomáhá lidem porozumět důležitosti a principům analýzy dat na univerzitních i komerčních projektech a ukazuje jim, jak je lze využívat v profesním životě. Je zakladatelem a ředitelem startupového akcelerátoru xPORT VŠE. Titul Ph.D. v oboru informatika získal právě na VŠE, kde působí také jako vedoucí Katedry informačních technologií na Fakultě informatiky a statistiky.

Autor článku: Ivana Karhanová
Zdroj: digibiz