[digibiz] Co mě naučila datová hra: že letité zkušenosti někdy brání vidět v datech skutečné příležitosti

Jak vidí datovou hru, která by měla být “povinná” pro všechny byznys týmy, šéfredaktorka Digibiz? Ivana Karhanová má za sebou 20 let podnikání v několika oborech a daty se zabývá poslední 3 roky. Co jí hra ukázala? V čem ji překvapila? Datovou hru Ad Game si můžete vyzkoušet na kurzu Datové minimum. Nově si ji zahrají i studenti Vysoké školy ekonomické v Praze /VŠE/ na všech profesních bakalářských programech.

V rámci Datového minima, které pro firmy pořádá Data a Business a Fakulta statistiky a informatiky VŠE v Praze, hrají účastníci kurzu datovou hru. Součástí celého kurzu je několik levelů, já jsem se zúčastnila pouze jednoho. Přesto mě závěr, který jsem si udělala, překvapil: moje životní zkušenosti mi bránily dívat se na data nezaujatě!

Celá hra byla naprosto jednoduchá. Ve městě prodáváte jídlo, levné, střední a luxusní. Vaším úkolem je pomocí reklamy prodat co nejvíce. Máte omezený rozpočet, datové sady potřebné pro rozhodování i různé formáty reklamy, které musíte koupit. Nebo nemusíte, ale pak nebudete nic vědět o tom, jaký je ve městě kupní potenciál a nikdo si nic nekoupí. Jednoduché, že? 🙂

Samotná hra má několik kol, během nichž nakoupíte reklamu, rozmístíte ji, případně nakoupíte data a algoritmy na pozadí simulují skutečné chování. Lidé se po městě během dne pohybují, disponují různou kupní silou a ochotou vaše jídlo koupit. Navíc proti vám stojí konkurence v podobě dalších týmů.

Nezaujatý pohled na data

Hrálo nás proti sobě šest týmů s různým počtem soutěžících. My jsme byli čtyři. Rozdělili jsme si role, ale pod časovým tlakem jsme všichni mluvili do všeho. Chyba! Strategie pak jde ode zdi ke zdi. Tohle se tedy shoduje i s mojí reálnou zkušeností. Rozdělené role je třeba držet a lidem důvěřovat, že ví, co dělají. (Ano, někdy neví, co dělají, ale to zjistíte jedině tak, že jim dáte šanci to zvorat, že… :-))

Pro zkušenosti člověk nevidí skutečný potenciál

Protože jsme prodávali jídlo a já jsem pár let jsem měla skutečnou restauraci, rozhodli jsme se zaměřit na jeden segment. Luxusní. Chyba! Zadání neznělo prodávat luxusní jídlo, ale vydělat co nejvíc. Až po skončení hry při jejím hodnocení mi došlo, že jsem neměla do hry promítat svoji zkušenost vlastníka podniku, ale měla jsem přijmout roli, která se ode mě očekávala – vytřískat z dat co největší byznys (rozuměj zisk).

Zatímco vlastník se musí v reálném světě rozhodnout, co a komu bude prodávat, ve hře bylo zadání jasné. Měli jsme tři produkty, data a peníze. A tak jsme po několika kolech dokázali se ziskem prodávat pouze luxusní jídlo, ale další kategorie jsme vůbec neřešili.

Kde byla chyba? Vžila jsem se do špatné role! Neměla jsem definovat zaměření podniku, ale na základě dat využít maximální prodejní potenciál. Pro mě tato zkušenost byla zcela zásadní.

Ukázala mi, že k datům je třeba přistupovat jako „nepopsaný list“. Jen tak vám totiž odkryjí skutečné příležitosti. Zkrátka se musím umět dívat z různých úhlů a vidět to, co je třeba – v tomto případě stačilo odpovědět na otázky:

Kde je ráno nejvíc lidí s největší kupní silou?
Kde je odpoledne nejvíc lidí s největší kupní silou?
Kde je večer nejvíc lidí s největší kupní silou?

A potom “pouze” testovat různé ceny a různé formáty a umístění reklamy na VŠECHNY tři skupiny produktů, v tomto případě jídel.

Je třeba klást si otázky a nechat na ně odpovídat data. Naše dojmy jsou sice hezká věc, ale občas se podle nich rozhodujemem fakt blbě. #VyzkoušenoZaVás

I v reálném světě vám totiž člověk, který pracuje s daty, může navrhnout strategii, která se vám sice zdá naprosto nelogická, ale data můžou ukázat, že je to naprosto funkční. Co z toho plyne? Že je potřeba vědět, co z dat můžu vyčíst a k čemu mi mají sloužit. Že je dobré se rozhodovat na základě toho, co říkají data. A když si myslím něco jiného, je fajn to otestovat.

Jasně, některé věci se špatně měří, ale stejně si musíme najít něco, podle čeho na konci poznáme, zda jsme byli úspěšní nebo ne. A nemusí to být vždy jen peníze, ale třeba znalost značky nebo její kredibilita. Záleží zkrátka na zadání.

Autor: Ivana Karhanová, šéfredaktorka Digibiz
Zdroj: digibiz