[digibiz] Pavel Čejka (Tableau): Chcete přežít? Pak vítejte v 21. století a využívejte moderní nástroje

Svět neustále zaplavují nová data. Ten, kdo se v nich bude orientovat, získá konkurenční výhodu. I proto je důležité nebát se začít pracovat s novými nástroji, říká v rozhovoru pro Digibiz.cz senior manažer firmy Tableau pro střední a východní Evropu Pavel Čejka.

Pro velké firmy často není problém koupit IT nástroje za desítky milionů, potýkají se ale s tím, že z nich kvůli špatné implementaci následně nejsou schopny získat přidanou hodnotu, myslí si nejvýše postavený Čech v londýnském ředitelství firmy Tableau, soustředící se na vizualizační analýzu, Pavel Čejka.

“Zaměřujeme se na věci, o kterých nevíme, že je nevíme,” říká trochu tajuplně v rozhovoru Pavel, který je nyní i jedním z nejvýše postavených Čechů v technologické firmě Salesforce. Ta totiž Tableau loni koupila. “Firemní kulturu propojíme, produktově se ale nepřekrýváme,” říká k tomu dřívější absolvent doktorského programu Vysoké školy ekonomické v Praze.

I to je jeden z důvodů, proč je nyní jako jeden z přednášejících součástí nového studijního MBA programu VŠE s názvem Data & Analytics for Business Management powered by KPMG. Ten připravuje studenty na budoucí kariéru manažera využívajícího data jako konkurenční výhodu firmy.

“Data jsou nová ropa, tudíž jsme na začátku obrovského trendu,” dodává Pavel v rozhovoru, který s ním vedl vedoucí katedry informačních technologií a ředitel a garant MBA programu na VŠE Ota Novotný.

Co je vlastně Tableau a jak se odlišuje od produktů, jako je Microsoft Power BI a podobné?

Ta konkurence není ani tak v produktech, ale spíše ve filozofii. Tableau je v podstatě nástroj pro vizualizační analýzu. Pokud se ale podívám na ostatní konkurenční nástroje, jako je Power BI od Microsoftu nebo produkty od Oraclu, tak jde o nástroje pro vizualizaci dat, které všechny uznávám. Zní to podobně, ale rozdíl je zjednodušeně řečeno v tom, na co chci dostat odpověď.

Můžete to rozvést?

Pokud vizualizuji data, tak vím otázku, na kterou chci odpovědět. Následně se připojím na vhodný datový set a udělám z nich grafický výstup. Grafické výstupy jsou hrozně důležité z hlediska toho, že více než 80 % lidí zpracovává informace vizuálně.

Tableau je něco trochu jiného, jde o vizualizační analýzu. My na začátku problému možná nevíme, na co přesně se chceme zeptat. Vlastně zkoumáme neznámo a vedeme uživatele k jeho prozkoumávání. Zaměřujeme se tak na věci, o kterých nevíme, že je nevíme. A toto přináší hlavní přidanou hodnotu: otázka vede k další otázce.

Jde tedy spíše o dva filozofické směry než konkurenční prostředí. A s myšlenkou vizualizační analýzy přišlo právě Tableau.

Jak tuto myšlenku přijal trh?

Jednu rezervu vidím v tom, že trh ještě příliš neví, jaký je rozdíl mezi vizualizací dat a datovou analýzou.

A jaké další rezervy ještě vidíte?

Brzdí nás třeba také to, že zatím nejsme dostupní ve všech slovanských jazycích. A člověk, aby dokonale uměl pracovat s podobným nástrojem, by měl používat svůj rodný jazyk, aby v něm mohl psát přesné dotazy.

Další věcí je, že jsme do této doby byli startupem. Pokud se tedy člověk podívá na konkurenční technologie, tak ty už mají komplexní produktovou nabídku včetně například datového skladu, správy dat a podobně. My se zaměřovali hlavně na tu vizuální analýzu. Ale tím, jak jsme vstoupili do uskupení Salesforce, bude naše nabídka komplexní.

A jste tedy ještě vůbec startup, nebo už ne?

Není to korporace. Náš tým určitě je startupový. Na druhou stranu jsme součástí Salesforce, takže z tohoto pohledu nejsme už ani start-up. (smích)

Co se tedy pro vás nyní pod Salesforce mění?

Salesforce je firma, která je připravena investovat. Firemní kulturu propojíme, produktově se ale nepřekrýváme. Pokud byli u lidí po akvizici nějaké otazníky, pak se týkaly toho, jestli nám v kuchyni zůstanou avokáda. (smích) A to je dobré znamení, horší by bylo, kdyby takové otazníky visely nad odchodem lidí.

Kde bude Tableau za pět let?

Myslím, že budeme Googlem na data. Bude určité okénko, kam se budou moci psát dotazy v různých jazycích, člověk si vezme datový zdroj, připojí se na něj a Tableau mu odpoví na jeho otázky.

Například zadá dotaz, jaké byly v Kutné Hoře v lednu prodeje v segmentu lihovin v porovnání s minulým rokem. A nástroj mu odpoví v podobě vizualizace. A následně mu třeba také doporučí další vhodnou otázku k doplnění tohoto tématu. Půjde o technologii, která bude parťákem a bude hodně zaměřená na lidské myšlení.

S jakými výzvami se dnes setkáváte u klientů, když jim nástroje na vizualizační analýzu dat prodáváte?

Ze zákaznického pohledu vidím jako kritickou věc správnou implementaci produktu. Není problém koupit IT řešení za 10 milionů. Ale pokud jej lidi nebudou umět používat a nebude jim tak přinášet hodnotu, tak IT řešení zůstane na polici.

Hodně zákazníků si ale myslí, že adopce a implementace je poměrně jednoduchá a udělají si ji sami. Ale tak jednoduché to není. Je to totiž věc, která je spojená se změnou kultury ve firmě. A právě zde vznikají největší problémy, protože jde o velkou investici, která pokud nepřináší koncovou hodnotu uživateli, nedává smysl.

Kde je největší problém toho, že zákazníci z nástrojů nedokážou dostat hodnotu?

Analytický nástroj je špička ledovce, který je vidět. Většina toho, co může být potíží či nějakou výzvou, je pod vodou. A to je místo, kde data jsou, pokud jsou na rychlé platformě, jestli jsou konsolidovaná, aby s nimi člověk rovnou mohl začít pracovat, dále je důležité, jaké aplikace se využívají a tak dále. Některé studie dnes hovoří také třeba o tom, že člověk stráví až 80 procent času přípravou dat z celého procesu samotné vizualizace.

Ale těmi nejkritičtějšími body jsou rychlá infrastruktura, konsolidovaná data a zpřístupnění potřebných dat všem. Aby pak člověk mohl nalézat odpovědi na otázky, o kterých původně netuší, že se na ně bude vůbec ptát.

Liší se připravenost firem na využívání technologie dle velikosti?

Konkrétně u velkých korporací je v tomto ohledu opravdu hodně co zlepšovat. Když se podíváte na průzkumy, zjistíte, že ve velkých firmách má přístup k potřebným datům jen 8 % lidí. A to je hodně málo. Naopak podle průzkumu harvardské univerzity mezi CIO vyšlo najevo, že 70 procent oslovených firem neuspěje při změně ve své datové kultuře.

To střední a menší podniky jsou v tomto flexibilnější. Jsou rychlejší, zvyklejší na změnu kmenového řízení a podobně…

Má vůbec smysl učit zaměstnance zvyklé pracovat jen s Excelem začít využívat nové nástroje?

Ta otázka zní podle mě opačně: co se stane, když se nezbaví excelu a nezačnou používat nové nástroje? Stane se to, že uživatelé používající moderní nástroje je postupně převálcují. Stane se, že je převálcuje automatizace procesů. Stane se třeba i to, že daní lidé časem nebudou relevantní pro byznys, protože nedokážou rychle odpovídat na objevující se otázky….

Je to tedy o tom, jestli chcete přežít, nebo ne. Jestli ano, pak vítejte v 21. století, ve věku dat, kde se budou používat zcela jiné nástroje pro práci s daty. Jak se říká v Anglii, buď jedete vlakem, nebo ne.

Jste absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. S ní dnes zároveň spolupracujete na jejím novém MBA studijním programu Data & Analytics for Business Management powered by KPMG. Popsal byste studentům, jaké předpoklady by podle vás měl mít manažer zodpovědný za analytiku ve firmě, aby k podobným věcem nedocházelo?

Zprvu bych chtěl říct, že studenti by si měli vážit toho, že jim univerzita takovou možnost poskytuje. V měřítku celé Evropy je jen pár vysokých škol, které tento trend zachytávají. A to jde o renomované univerzity typu Oxfordu, takže je trochu unikátní, že VŠE přišla s tímto programem tak brzo.

Pak je ale důležité, aby studenti opravdu chápali látku probíranou v programu a i to, jak ji v praxi použít. Protože když se pak člověk dostane do manažerské pozice, bude si přirozeně hledat berličky. A tehdy mu to pomůže.

A důležité je podle mě také to, že když člověk přijde na novou manažerskou pozici, měl by zapomenout to, co se dřív naučil, a učit se od začátku. Jde třeba i o to, když je člověk zvyklý pracovat s jedním nástrojem a používat jej na mnoho činností. Je ale dobré se po čase podívat i po jiných nástrojích, které třeba budou pro danou činnost nejlepší.

A z pohledu dat je dobré sledovat trendy. Například podle Economistu jsou data nová ropa, tudíž jsme na začátku obrovského trendu. A ten zachytit je jedině dobře.

A nakonec je nutné si uvědomit, že vzdělávání nekončí ukončením programu, ale je celoživotní. Dnes se celá oblast vyvíjí extrémně rychle, je proto důležité se neustále dovzdělávat.

Autor článku: redakce digibiz
Zdroj: digibiz